Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Albert Einstein - 138. výročí narození

13. 03. 2017 8:00:00
Co se asi musí ve vesmíru přihodit a k jaké hvězdné konstelaci přitom dojde, že se narodí génius formátu Alberta Einsteina? Na co asi myslel když rozvíjel svoji ďábelskou, dosud nepřekonanou teorii E = mc²?

Albert Einstein, génius první hvězdné velikosti, přírodovědec, filosof a mystik. Přišel na svět 14. března 1879 v jihoněmeckém Ulmu, na základní škole ani na gymnáziu však žádné příznaky výjimečnosti nevykazoval. Jeden z učitelů mu dokonce řekl: „Vy narušujete respekt třídy k mé autoritě už pouhou svou přítomností.“ Mladý Einstein měl odpor k biflování a velmi svobodomyslného ducha, a tak v posledním ročníku gymnázia jednoduše přestal chodit do školy. Poté přece jen vystudoval polytechniku v Curychu, požádal o zrušení německého občanství, stal se Švýcarem a v r. 1940 ještě Američanem.

Na otázky novinářů stran své geniality odpovídal: „Jako dítě jsem se vyvíjel velmi pomalu a věcmi kolem časoprostoru, které mají ostatní děti vyřešeny v šesti letech, jsem se začal zabývat až v dospělosti, avšak o to důkladněji.“ Další otázka: „Co je to ta obecná teorie relativity?“ Odpověď: „Hodinka na klíně vašeho milého se zdá být minutkou, minutka na horké peci se zdá být hodinou. To je relativita“. Na dotaz má-li ještě nějakou naději v lidstvo, řekl: „Nemůžeme ztrácet naději v lidstvo, když víme, že Mozart byl člověk.“

Jaké hluboké a tajemné vědění asi v sobě nosil, když tvořil svoji vesmír popisující teorii relativity s poznáním, že: „Skutečnost o tomto světě a vesmíru je ještě překvapivější než to největší překvapení.“ Einstein byl též velký mystik, zajímal se o metafyziku a parapsychologii, přičemž pochopil, že materialistické vidění světa je jen malá část zatím neprozkoumaného celku. Jeho vědecká kariéra byla skvělá a závratná. Pětadvacet čestných doktorátů, nepočítaně medailí a uznání, Nobelova cena, jeho jméno nese mnoho pojmů, teorií a zákonů moderní fyziky, přednášel na univerzitách celého světa. Bez kvantové teorie, ke které položil základy, by neexistovaly počítače, neměli bychom kyberprostor, virtuální realitu ani mobilní telefony.

Einsteinova pražská epizoda začala, když ho František Josef I. jmenoval přednostou Ústavu teoret. fyziky Karlo-Ferdinandovy univerzity. Neboť měl pracovnu s výhledem do zahrady ústavu pro duševně choré, říkal o náměsíčných postavách bloumajících pod okny, že se mu podobají, avšak s tím rozdílem že tamty blázny nezajímá kvantová teorie. O svůj zevnějšek mnoho nedbal, zájem dam mu zajišťoval jeho geniální mozek a stávalo se, že než jako německý univerzitní profesor, vypadal spíš jako italský virtuos a jindy zas na recepci v luxusním hotelu si ho spletli s řemeslníkem. O Pražanech soudil že jsou vynikající kuchaři a nepostrádají půvab, avšak posteskl si, že jsou bez špetky dobré vůle ke svým bližním.

Albert Einstein nejen, že dokázal nahlédnout do tajemství vesmíru a přírody, ale projevil se i jako prozíravý politik a velký pacifista, což se mu málem stalo osudným, neboť po emigraci do USA nacisté vypsali za jeho hlavu odměnu 50 tisíc říšských marek. V r. 1952 dostal nabídku aby se stal izraelským prezidentem, jeho věhlas po celém světě byl ohromný. Jeden z největších fyziků dějin zemřel 18. dubna 1955, operaci odmítl s tím, že svoje už vykonal...

Autor: Olga Hrdinová | pondělí 13.3.2017 8:00 | karma článku: 13.23 | přečteno: 133x

Další články blogera

Olga Hrdinová

Šumavský masakr motorovou pilou II

Plánovaný masakr se, bohudík, konat nebude. Nebezpečí bylo přehlasováním prezidentského veta zatím odvráceno.

13.4.2017 v 8:00 | Karma článku: 14.20 | Přečteno: 321 |

Olga Hrdinová

Jarní ozdravná kúra pro tělo, mysl a ducha

Být fit na těle i na duchu je příjemné, žádoucí a v naší uspěchané době nezbytné. Není-li v těle dostatek životodárné energie, plouží se člověk životem den za dnem jako stín. Na začátku svěžího jara, ale i my chceme být svěží.

23.3.2017 v 15:52 | Karma článku: 8.57 | Přečteno: 120 |

Olga Hrdinová

Šumavský masakr motorovou pilou

Šumava, kouzelně krásné a cenné území naší přírody má být podrobeno právu útrpnému pro potěšení hrstky movitých jedinců. S naprostou samozřejmostí a s cílem vytěžit a urvat ze vzácné lokality co se dá.

27.2.2017 v 22:20 | Karma článku: 19.94 | Přečteno: 498 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 27.11 | Přečteno: 720 | Diskuse

Libor Čermák

Atomové výbuchy už v prehistorických dobách?

V srpnu si každoročně připomínáme svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Je ale možné, že podobné události se už na naší planetě staly někdy v dávnověku? Jsou záhady, které se tomu docela podobají.

17.8.2017 v 5:53 | Karma článku: 23.93 | Přečteno: 907 |

Irena Maura Aghová

Vzdělanost: O výuce dějin

Není mnoho lidí, kteří by se rádi učili dějiny. Jsou důležité? Co nám vlastně říkají a rozumíme jim opravdu? O tom tento článek.

17.8.2017 v 3:49 | Karma článku: 8.34 | Přečteno: 240 | Diskuse

Zdenek Slanina

U jurty seděla dívka - Richarda Feynmana cesta poslední

Richard Feynman, Nobelista za fyziku z r. 1965, i jeden z prvních, kdo uvažovali o nanotechnologiích, vtipný glosátor vztahů vědy a společnosti, měl jeden sen, který si už splnit nestihl.

14.8.2017 v 22:03 | Karma článku: 14.59 | Přečteno: 374 |

Dana Tenzler

Záhadný Sírius – bílá hvězda a bílý trpaslík

Řídí se podle ní i náš dnešní kalendář. Je naším nejbližším a nejlépe prozkoumaným bílým trpaslíkem. Psí hvězda fascinovala už starověké hvězdáře. Fascinovat bude i v budoucnu. (délka blogu 8 min.)

14.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.40 | Přečteno: 466 | Diskuse
Počet článků 8 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 247

Chci psát vážně i nevážně o věcech, které nás obklopují a s nimiž se setkáváme často nebo i jen občas.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.