Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Albert Einstein - 138. výročí narození

13. 03. 2017 8:00:00
Co se asi musí ve vesmíru přihodit a k jaké hvězdné konstelaci přitom dojde, že se narodí génius formátu Alberta Einsteina? Na co asi myslel když rozvíjel svoji ďábelskou, dosud nepřekonanou teorii E = mc²?

Albert Einstein, génius první hvězdné velikosti, přírodovědec, filosof a mystik. Přišel na svět 14. března 1879 v jihoněmeckém Ulmu, na základní škole ani na gymnáziu však žádné příznaky výjimečnosti nevykazoval. Jeden z učitelů mu dokonce řekl: „Vy narušujete respekt třídy k mé autoritě už pouhou svou přítomností.“ Mladý Einstein měl odpor k biflování a velmi svobodomyslného ducha, a tak v posledním ročníku gymnázia jednoduše přestal chodit do školy. Poté přece jen vystudoval polytechniku v Curychu, požádal o zrušení německého občanství, stal se Švýcarem a v r. 1940 ještě Američanem.

Na otázky novinářů stran své geniality odpovídal: „Jako dítě jsem se vyvíjel velmi pomalu a věcmi kolem časoprostoru, které mají ostatní děti vyřešeny v šesti letech, jsem se začal zabývat až v dospělosti, avšak o to důkladněji.“ Další otázka: „Co je to ta obecná teorie relativity?“ Odpověď: „Hodinka na klíně vašeho milého se zdá být minutkou, minutka na horké peci se zdá být hodinou. To je relativita“. Na dotaz má-li ještě nějakou naději v lidstvo, řekl: „Nemůžeme ztrácet naději v lidstvo, když víme, že Mozart byl člověk.“

Jaké hluboké a tajemné vědění asi v sobě nosil, když tvořil svoji vesmír popisující teorii relativity s poznáním, že: „Skutečnost o tomto světě a vesmíru je ještě překvapivější než to největší překvapení.“ Einstein byl též velký mystik, zajímal se o metafyziku a parapsychologii, přičemž pochopil, že materialistické vidění světa je jen malá část zatím neprozkoumaného celku. Jeho vědecká kariéra byla skvělá a závratná. Pětadvacet čestných doktorátů, nepočítaně medailí a uznání, Nobelova cena, jeho jméno nese mnoho pojmů, teorií a zákonů moderní fyziky, přednášel na univerzitách celého světa. Bez kvantové teorie, ke které položil základy, by neexistovaly počítače, neměli bychom kyberprostor, virtuální realitu ani mobilní telefony.

Einsteinova pražská epizoda začala, když ho František Josef I. jmenoval přednostou Ústavu teoret. fyziky Karlo-Ferdinandovy univerzity. Neboť měl pracovnu s výhledem do zahrady ústavu pro duševně choré, říkal o náměsíčných postavách bloumajících pod okny, že se mu podobají, avšak s tím rozdílem že tamty blázny nezajímá kvantová teorie. O svůj zevnějšek mnoho nedbal, zájem dam mu zajišťoval jeho geniální mozek a stávalo se, že než jako německý univerzitní profesor, vypadal spíš jako italský virtuos a jindy zas na recepci v luxusním hotelu si ho spletli s řemeslníkem. O Pražanech soudil že jsou vynikající kuchaři a nepostrádají půvab, avšak posteskl si, že jsou bez špetky dobré vůle ke svým bližním.

Albert Einstein nejen, že dokázal nahlédnout do tajemství vesmíru a přírody, ale projevil se i jako prozíravý politik a velký pacifista, což se mu málem stalo osudným, neboť po emigraci do USA nacisté vypsali za jeho hlavu odměnu 50 tisíc říšských marek. V r. 1952 dostal nabídku aby se stal izraelským prezidentem, jeho věhlas po celém světě byl ohromný. Jeden z největších fyziků dějin zemřel 18. dubna 1955, operaci odmítl s tím, že svoje už vykonal...

Autor: Olga Hrdinová | pondělí 13.3.2017 8:00 | karma článku: 13.23 | přečteno: 146x

Další články blogera

Olga Hrdinová

Výročí české královny Elišky Rejčky

Dnes, 19. října, je to přesně 682 let od smrti významné české královny Elišky Rejčky. Proto se sluší připomenout si dramatické osudy této pozoruhodné ženy ...

19.10.2017 v 8:51 | Karma článku: 22.90 | Přečteno: 359 |

Olga Hrdinová

Šumavský masakr motorovou pilou II

Plánovaný masakr se, bohudík, konat nebude. Nebezpečí bylo přehlasováním prezidentského veta zatím odvráceno.

13.4.2017 v 8:00 | Karma článku: 14.72 | Přečteno: 333 |

Olga Hrdinová

Jarní ozdravná kúra pro tělo, mysl a ducha

Být fit na těle i na duchu je příjemné, žádoucí a v naší uspěchané době nezbytné. Není-li v těle dostatek životodárné energie, plouží se člověk životem den za dnem jako stín. Na začátku svěžího jara, ale i my chceme být svěží.

23.3.2017 v 15:52 | Karma článku: 10.23 | Přečteno: 125 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.10 | Přečteno: 533 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.20 | Přečteno: 277 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 6.14 | Přečteno: 94 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 21.78 | Přečteno: 541 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.67 | Přečteno: 557 | Diskuse
Počet článků 9 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 263

Chci psát vážně i nevážně o věcech, které nás obklopují a s nimiž se setkáváme často nebo i jen občas.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.